„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

Spartan Race Training Group Kolín sleduji už delší dobu. Spolu s Brnem a Neratovicemi patří mezi nejvýraznější skupiny, a to díky vysoké návštěvnosti na trénincích. Konkrétně v Kolíně dochází okolo 30 lidí, ale už se jim podařilo překonat i 50člennou účast. Z Pardubic to máme do Kolína kousek a o takové návštěvnosti si tu můžeme zatím jenom nechat zdát. Takže byla jen otázka času, než jsem se jich zeptal, zda bychom mohli dorazit na návštěvu a nenápadně okoukat jejich know-how..

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

..okoukali jsme, ale nebylo to zadarmo. Ovšem stálo to za to, tak jsem se rozhodl vykecat do světa, co tam mají tak dobrý, že chodí tolik lidí. Do psaní dojmů jsem se pustil nečekaně pozdě, protože jsem poměrně dlouhou dobu kvasil ve vaně. Do jisté chvíle byla sice mastná polévka – pardon, horká lázeň, do které jsem se zanořil – příjemná, ale po zjištění, že se z vany nemůžu dostat, mě ty příjemné pocity začaly opouštět. Nakonec se ale zadařilo, takže pojďme zpět k událostem, které tomuto nebohému stavu předcházely.

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

V Kolíně mají nyní tréninky 3krát týdně – z toho dvakrát v místní Sokolovně a jednou venku (za každého počasí!). Na návštěvu si vybíráme čtvrtek 19. února, kdy je v plánu indoor trénink. V 19 hodin vyrážíme z Pardubic, v Kolíně blbě odbočujeme, pak ještě jednou (navigoval jsem já) a v 19.50 už stojíme před Sokolovnou. Krásná práce! Ještě stačíme dvakrát narazit do zamčených dveří, než nacházíme ty správné a během chvíle už pochodujeme do šaten. Příchod do sálu probíhá po vzoru Kelišové s otevřenou hubou – tolik lidí!! Vzápětí se již seznamujeme s trenéry, kteří nás na své domovské půdě vřele vítají. Všichni jsou sympatičtí, usměvaví, dobře naladění. Nějaké to info, vyhlášení soutěže o sportovní boty, ukázka cviků a jdeme na to. A s hudbou, velmi povzbudivé!

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

Následuje svižná rozcvička. Přes hudbu sice špatně slyším trenéra, který se to snaží z plných plic přerazit křikem, ale naštěstí názorně předvádí, co máme dělat. Dobrý, zatím nejsem ztracenej. Bezprostředně po tom následuje drill, což je velmi intenzivní cvičení, kdy se 30 vteřin maká, 10 vteřin odpočívá, toto celé 15krát a pokaždé jiný cvik. Tohle znám, pohoda! Úsměvy z tváří padají jako listí na podzim, začínáme makat. Jednou se válíme po zemi, mácháme všemi končetinami různými směry, pak zase stojíme, skáčeme, angličákujeme, až se z nás hulí. Jenom je to celý nějaký moc dlouhý, snad sakra vím, co je 15 koleček! Začíná mi pískat v uších, přestávám slyšet trenéry. Ti se většinu času věnují svým svěřencům, na které s láskou a z plných plic křičí. Vojna musí být, tak je to správné!

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

Minutová pauza, díky bohu! Kde mám tu vodu? Trochu víc se rozhlížím kolem sebe. Je tu opravdu hodně lidí a mezi nimi dokonce i děti! „Táák, dáme si 3. kolo!“ zazní od trenérů a já mám aspoň vyřešený problém s tím, proč se mi to zdálo tak dlouhé – dali jsme dvě kola za sebou bez přestávky, tzn. 30 opakování. No, tady se s tím nemažou. Takže jdeme na to třetí kolo. V půlce kola už pískot v uších přehlušuje jak řev trenérů, tak hudbu. Pozoruju svoje boty, které se pohybují od země ke stropu a pak zase k zemi na druhou stranu. Tomuhle tady říkají stěrače. A po tom, co předcházelo, má to kolébavé čumění do země a pak do stropu lehce psychedelický nádech. Předem upozorňuju všechny kolínské hipsters, že to není až tak příjemné, jak by se mohlo zdát, ale klidně přijďte, nebudete litovat!

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

Mám pocit, že se blížíme do finiše a asi je to pravda. Z úst trenéra odezírám, že ohlašuje poslední opakování a hecuje, ať do toho dáme všechno. Tak pojď mi! Dám to toho vše! V následující větě je doslovný popis toho, co jsem slyšel bezprostředně po dokončení posledního opakování. „Bzzzzzzzzzz.. ČTVRTÝ KOLO! ..bzzzzzzzz..!!“ Nemám slov. Ale je pravda, že jsme byli předem upozorněni na to, že bude překvápko. Tak teda pěkně děkuju! Neohlášenou čtvrtou sérii 15 opakování příliš popisovat nebudu. Mělo by to stejnou vypovídací hodnotu jako manuál k mikrovlnné troubě. Jediné, co mi utkvělo v paměti, byl cvik, kdy jsme vleže zvedali nohy nahoru. Nic divného, jenže mně se při tom vyhrnulo tričko, zpocená záda se přilepovala k podlaze a při zdvihání nohou vydávala zvuk podobný tomu, jako když.. však vy víte co! Tímto se omlouvám svým sousedům, vážně se mi nestala žádná nehoda.

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

Tak jsme to dotáhli do konce, díky bohu! Kolegyně z pardubické skupiny pronáší: „Tady by polovina našich lidí skapala“ Souhlasně kývám, sám jsem do toho neměl daleko. Malá pauza a pak protažení. Sofistikovaně se válíme po zemi. Je to něco mezi baletem „Labutí jezero“, natahováním na skřipec a zpomaleným karate. Pociťuju v těle šlachy, o jejichž existenci jsem doteď neměl ani ponětí. Pak ještě společná fotka a krátký pokec s trenéry. Chválíme je za super zážitek a já při tom přemýšlím nad tím, kdepak se asi nachází můj žaludek. Dozvídáme se, že tu čtvrtou neohlášenou sérii přidali speciálně pro nás Pardubáky, a když viděli, že jsme to všichni vydrželi, stane se standardem. A máte to! Jsem si jist, že po dnešku nás budou mít kolínští Spartans ještě raději a nebudou se moci se dočkat, až se zase ukážeme. A to my velmi rádi! Z tělocvičny odcházím s pocitem, že nejdu, ale pluju. Nakonec nás bylo celkem 48!!

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně

Co říci závěrem? V Kolíně chodí lidé trénovat s neskrývaným nadšením a mají k tomu pádný důvod. Trenérské trio, které jsem měl možnost poznat při naší návštěvě, si na své práci dává záležet, ať už jsou to detaily, jako tempo hudby k rozcvičce/hlavnímu bloku/protažení, věnování se jednotlivcům, nebo větší věci, jako pořádání soutěží, tvorba vlastního merchandisingu atd. Abych to shrnul: v Kolíně jsem neobjevil nic nového. Úspěch místní skupiny stojí nečekaně za tvrdou prácí.

Ještě jednou posíláme do Kolína velké díky za vřelé přijetí a parádní trénink! Zdravíme z Pardubic! AROO!!
Program tréniku a celou fotogalerii najdete v tomto postu SRTG Kolín.

JN

„Tady by polovina našich lidí skapala“ ..aneb jak jsme byli na návštěvě v Kolíně